Na konci ledna, jsem odeslala přihlášku. Ptáte se na co? Na výměnný rok! Tohle téma jde se mnou už dlouhé tři roky a já se stále rozhodovala, jestli jet na rok pryč od rodiny, přátel, koníčků a hlavně školy!, nebo zůstat sedět na zadku doma, ale nezažít ten pocit toho, žít někde úplně jinde. Moje rozhodnutí skončilo tak, že jsem si koncem září řekla, že na to prostě nemám. Ovšem když se mě vyučující zeptala, jak to se mnou vypadá, jestli podám přihlášku, začala mi vzadu v hlavě vrtat myšlenka splnění snu. Takže jsem samozřejmě nemeškala a začala přihlášku psát. Dokument byl odeslaný a já jen čekala, kdy mi paní učitelka oznámí, že přihláška dorazila na německou centrálu. Vše proběhlo v pořádku, až na jednu podstatnou věc. Motivační dopis! Nikdo z naší školy o něm neměl ponětí, a tak jsem musela psát esej o mně, o mé rodině, koníčcích apod. ( jen tak mimochodem měl být dopis min. na stránku a půl ) Naštěstí jsem vše stihla běhen dvou dnů, během kterých to mělo být hotové.
Momentálně už mají mou přihlášku i motivační dopis na centrále v Německu a hledá se jen vhodná rodina, která by mě na rok "adoptovala" :D. Pak se vyřeší, kam budu chodit do školy a sen bude jako na dlani. Tak snad se někdo najde. Nic jiného si vlastně ani nemůžu přát.
Děkuju za přečtení.
Plňte si své sny,
Adele
